Spalování s pomocí předehřátého kyslíku
Tavení představuje velice důležitou součást procesu výroby skla. Dochází při něm totiž k nejvyšší spotřebě energie a vzniku emisí do ovzduší, za které je odpovědná AGC Glass Europe. AGC soustavně optimalizuje a zlepšuje ekologické parametry svých výrobních procesů. Ve snaze o snižování ekologické stopy vyvinula inovační technologii, kdy je při výrobě floatového skla využíván horký kyslík.
Tradiční pece na sklo float používají jako oxidační činidlo vzduch. Vzduch obsahuje cca 21 % kyslíku a 79 % dusíku. Dusík však nemá pro spalovací proces žádný význam a produkuje kysličníky dusíku (NOx) o vysoké teplotě. Z toho plyne, že užití čistého kyslíku místo vzduchu by snížilo energii potřebnou pro spalování (nebylo by třeba zahřívat dusík) a zároveň by se tak zabránilo i tvorbě NOx. Z tohoto důvodu započala AGC Glass Europe s výzkumem pecí na ploché sklo, kde by se jako oxidační činidlo používal místo vzduchu kyslík. Rozvoj nových technologií pro sklářské pece je komplikovaný a jedná se o dlouhodobý proces. Nejprve tedy bylo třeba vyřešit četné problémy: spalování s využitím kyslíku bylo v odvětví plochého skla výjimečné vzhledem k jeho malé ekonomické rentabilitě. Bylo také spojeno s nemalými technickými obtížemi. Nové technologie mohou ovlivnit životnost pece nebo kvalitu skla. Sklářská pec navíc funguje v nepřetržitém provozu 24 hodin sedm dnů v týdnu a po dobu životnosti (15 až 18 let) ji nelze zastavit ani zchladit. Většina technologie tedy může být instalována pouze v době rekonstrukce pece.
Po letech výzkumu, četných studiích a intenzivní spolupráci s útvarem vědy a výzkumu, průmyslovými podniky a externí spolupracující společností Air Liquide, instalovala AGC Glass Europe pec, která místo vzduchu spaluje čistý kyslík. Kromě toho vyřešila AGC i problém s rentabilitou tím, že vyvinula systém, který využívá zbytkové plyny pro předehřev kyslíku a zemního plynu před vháněním do pece, což umožňuje dosáhnout další významné úspory energie. A tak se zrodila pec využívající pro spalování horký kyslík.
Pec v Boussois ve Francii, kde se vyrábí čiré sklo pro stavebnictví, byla první pecí na floatové sklo v Evropě, která fungovala stoprocentně na kyslík. Ukázalo se, že jde o nejekologičtější pec na světě. O několik let později zahájila AGC provoz druhé pece používající tutéž technologii, a to v závodě Řetenice v České republice, kde se vyrábí floatové sklo převážně pro automobilová skla. Tato druhá aplikace na průmyslové úrovni potvrdila potenciál nové technologie pro výrobu vysoce kvalitního floatového skla barveného ve hmotě pro automobilová skla, kde jsou požadavky na kvalitu vyšší než v případě skla pro stavebnictví.
Hlavní charakteristiky udržitelnosti
AGC Glass Europe zahájila provoz své první pece využívající horký kyslík v Boussois (Francie). Ukázalo se, že se jedná o nejekologičtější pec na světě. Po tříletém provozu technologie v průmyslovém měřítku v Boussois byly dosaženy a překročeny plánované emisní hodnoty: Emise CO2, NOx a SOx poklesly o 15 %, 83 % a 34,5 %. Energetická spotřeba pece je navíc o 25 % nižší.
Více informací o koncepci pecí se spalováním s využitím horkého kyslíku a energeticky nenáročných technologiích naleznete na: agc-glass.eu/sustainability
Inovace má přednost
Jakožto alternativu k obvyklé koncepci pece na floatové sklo, kde je jako oxidační činidlo používán vzduch, vyvinula AGC Glass Europe pec fungující místo vzduchu na čistý kyslík. AGC také vyvinula unikátní systém rekuperace tepla umožňující před vháněním do pece předehřívat zemní plyn a kyslík. Pec v Boussois ve Francii, kde se vyrábí čiré sklo pro stavebnictví, byla první pecí na floatové sklo v Evropě, která fungovala stoprocentně na kyslík. Jako první na světě využívá předehřátý zemní plyn a kyslík. Tato pec byla vyvinuta ve spolupráci s Air Liquide. Druhá pec používající stejnou technologii byla zprovozněna v závodě Řetenice v České republice, kde se vyrábí především floatové sklo barvené ve hmotě pro automobilová skla.
Tento projekt byl částečně financován z
"Programu Evropské komise LIFE"
viz LIFE07 ENV/F/179 and LIFE11 ENV/CZ/000488
Podrobnější informace o projektu a výsledcích jsou k dispozici zde (pouze anglická verze):
http://www.oxyfuel-heatrecovery.com/ (Francie)
and http://www.agc-hoxygas.eu/ (Česká republika).
Technologické schéma: s laskavým svolením Air Liquide
