Postup výroby floatu
Technologie floatu je dnes téměř univerzálním způsobem výroby plochého skla. Spočívá v plavení roztaveného skla na hladině tekutého cínu. Výstup z této technologie představuje sklo zvané „float“, které je dodáváno na trh ve velkoformátových tabulích určených ke zpracování. Téměř většina výrobků z plochého skla je dnes odvozena od floatu.
Od surovin na plavené sklo (vnější pohledvnitřní pohled)
Zakládání vsázky
Suroviny – především písek, soda, vápenec a dolomit – jsou skladovány odděleně v zásobnících, v silech. Po té jsou suroviny na navažovacích linkách odváženy podle receptury odpovídající typu skla. Dále jsou smíchány a následně dopraveny do zásobníků před tavící agregát (pec). Během transportu je ke kmeni přidáno ještě požadované množství skleněných střepů. Tak vzniká vsázka. Všechny tyto operace jsou plně automatizované.
Tavení v tavícím agregátu
Sklářská vsázka je tavena v tavícím agregátu (peci) při teplotách 1550 – 1600°C pomocí výkonných olejových či plynových hořáků. V průběhu tavení dochází k přeměně vsázky ve sklovinu, která postupně proudí v tavícím agregátu. V oblasti nejvyšších teplot dochází k procesu vyčeření plynů vzniklých rozkladnými reakcemi jednotlivých surovin. Sklovina se během několika hodin zbaví bublin a tepelně i chemicky se homogenizuje.
Plavení skla
Jak sklovina vytéká z tavícího agregátu, natéká do plavicí lázně na hladinu roztaveného cínu, kde je pomocí principu plavení vytvarována do nepřetržitého pásu skla. Z jednoho konce lázně na druhý postupně klesá teplota skloviny i cínu z 1100°C na 600°C. Aby mělo sklo požadovanou tloušťku a šířku, jsou do lázně skrze boční těsnění vloženy tvarovací nástroje tzv. top rolny, které pomáhají mechanicky upravovat parametry taženého pásu skla. Samotný pohyb je zajištěn pomocí tahu válců chladící pece.
Chlazení skla
Sklovina přetvořená v plavící lázni do formy nekonečného, zatím plastického, skleněného pásu je vyzdvihnuta pomocí zvedacích válců z cínu a je dále vtažena do tunelu chladící pece, tzv. chladičky. Zde je skleněný pás postupně, částečně automaticky, ochlazován podle chladící křivky. Cílem je zajistit perfektní rovinnost a eliminovat nerovnoměrnost vnitřního mechanického napětí, které by mohlo způsobovat lomy. Skleněný pás vystupuje z chladičky s teplotou okolo 60 – 80°C a je připraven k řezání.
Řezání
Po vychlazení je nejprve pás skla zkontrolován pomocí detektoru vad a pak automaticky nařezán na různě velké tabule (max. rozměr: 600 x 321cm).Tabule jsou rozděleny do jednotlivých zakázek podle zákazníkem požadovaných rozměrů a úrovně kvality a pomocí automatizovaných snímacích zařízení naloženy na stojany, popřípadě do dřevěných obalů. Poté jsou tabule skla připraveny k expedici.
Nanášení povlaků
Za účelem zlepšení izolačních vlastností před chladem a/nebo solární ochrany jsou na sklo nanášeny velmi tenké téměř neviditelné vrstvy kovových oxidů. Toto nanášení se provádí na teplém skle lineárně (pyrolytické vrstvy) nebo pomocí elektromagnetického procesu (vrstvy nanášené ve vakuu).
Kompletace do izolačních dvojskel a trojskel
Jedná se o dvě nebo tři vrstvy skla, které jsou po obvodu spojeny kovovým rámečkem a odděleny vzduchovou (nebo plynovou) mezerou. Celek je hermeticky uzavřen. Dvojsklo izoluje dvakrát více než jednoduché sklo a čtyřikrát více izoluje dvojsklo se superizolačními povlaky.
Kompletace do vrstveného skla
Dvě (nebo několik) vrstev skla je spojeno mezi sebou jedním (nebo několika) proklady z plastové fólie (PVB - polyvinylbutyral). Dle svého složení tak poskytuje vrstvené sklo zvýšenou ochranu majetku (ochrana proti vniknutí) a osob (při střelbě, explozi, riziku prohození oknem).
Tvrzení
Tepelné tvrzení spočívá v zahřátí skla až do teploty měknutí (kolem 700 °C) a následném prudkém zchlazení. Po tomto zpracování je tvrzené sklo 5krát odolnější vůči nárazu či tepelnému šoku. V případě prasknutí fragmentuje na množství neostrých kousků. Při chemickém tvrzení dochází k výměně iontů mezi sklem a lázní s rozpuštěnou solí, čímž se zvýší mechanická pevnost skla.
